Nazdárek.
Prázdniny jsou pomale za náma a mě nezbývá nic jiného, než vám o tom trochu povykládat (trošku se nudím u PC a nemám co dělat). Nebojte, nebudu sem psát o celejch prázdninách. Jen o části mých prázdnin z Oleksovic. Už tam jezdíme nějakej ten pátek a vždycky se nám tam moc líbí.
Takže, vyrazili jsme jako obvykle na kolách a byla to fakt fuška. Všichni máme značkový kola, takže se nám jelo nádherně ;) (ten můj horák za pár šlupek:D). Ujeli jsme asi 64 kiláků do Oleksovic (Knínice u Boskovic až Skalice nad Svitavou tj. 12km a Sokolnice - Telnice až Oleksovice tj. 52km).
Bylo nádherné počasí a tak se nám jelo do Skalice krásně. U obchodu ve Skalici jsme si odpočinuli a Mirek šel koupit nějakou dobrotu na cestu. Později jsme nalezli do vlaku a jeli jsme až do Sokolnice - Telnice. Zdárně jsme vystoupili a vymotali se z nádraží. Po pár kilometrech jsem cítil, jak mi zase upadává šlapátko! Říkáte si proč zase? Já vám to řeknu – minulej rok jsem měl stejné problémy, ale na úplně jiném kole. :D Kamil pro změnu píchnul kolo a tak jsme museli zastavit. Jak si tak utahuju šlapátko, tak na mě někdo začne mluvit... airport please? Pomale se zvedám a vykuleně čučím a říkám: I don´t speak english... Ona umí a ukázal jsem na Ivanu :D a ona ukázala na Mirka a tak se to vyřešilo. :D Mirek vytáhl mapu. :P Doufejme, že se pán dostal na letiště.
Po dlouhé cestě jsme dorazili do Oleksovic a pan Šmeral nám řekl, co budeme dělat. Práce bylo habakuk! Opravuje se tam už asi 3 roky kostel a ještě to není ono. V plánu bylo - úprava kostela, úklid, spoustu výletů a záletů. Málem bych zapomněl napsat, že první den večer jsme opékali párci (párky). Popovídali jsme si a zavzpomínali. Terénní úpravy kolem kostela jsme zvládli hned druhý den tj. v pátek. Na víkend přijela Petra (Mirkova žena) a ještě Barik s Vaškem (ti přijeli na kole! Petra lenoch autobusem).
V sobotu jsme se byli vykoupat v přehradě Horní Dunajovice. Voda byla teplá a mokrá až na dno. :P Večer jsme měli na faře obrovskou spářku (grilovačka). Pan Šmeral si pozval svoje tři známé kamarádky, aby nám udělaly maso na grilu. Bylo moc dobré a chutné. Okoštovali jsme víno a všichni byli spokojení. Ale já ne! Štípali mě z ohně oči, furt čmoud táhnul ke mně a byl jsme z toho očuzenej.:(
V neděli jsme šli na mši, hráli jsme a zpívali a odpoledne jsme jeli do Čejkovic na pohárek ;) a na prohlídku kostela a věže.
V pondělí jsme se vydali do 20 km vzdálené obce, která se jmenuje Velký Karlov. Podívat se na krokodýlí farmu. Kde je asi 230 krokodýlů. Podle pana Šmerala to bylo nic moc. Výlet byl ale krásný. Na zpáteční cestě jsme se vydali přes Lechovice, kde jsme se napapinkali. Po příjezdu na faru jsme unaveností lehnuli do postele a spali jsme, možná jsme se koukali na film nebo jsme hráli fotbal. Na večeři byly lívance. Mirek při tom zlomil panu Šmeralovi jeho jedinou pánvičku. Bál se mu to říct a tak vyčkával až do dalšího dne. Tušil, že pan Šmeral bude naprdlenej.
Probudil jsem se v úterý v jiné posteli? Ano, kluci mě totiž večer vyhnali z pokoje. Vůbec mi to nevadilo aspoň tam byl klid a nebyl tam smrádek. Celý den jsme se jen tak poflakovali a zpívali AČí že ste, husličky, DčiAe a ještě AmiDarmo sa ty trápíš Gmůj milý Csynečku.(ty akordy jsou tam proto, aby jste mohli chytnout notu i vy a natáhli si do domu naši atmosféru jakou jsme měli v Olekskách) Mimochodem krásný písničky. No a co se vlastně dělo s tou pánvičkou? Vyhodila se? NE! Moje levé ruce ju vopravily. Strávil jsem nad tím docela hodně času. Z velké nudy Mirek začal kopat výkop na betonovou skruž. Vytáhla se míchačka a už to jelo. Trocho vody, tře lopaty cementu a nějakej ten písek. Však to znáte, ne? Betonová skruž už je! Tak jsme večer opekli zas nějakej ten párci, poseděli jsme a šli jsme spát.(víc si z toho nepomatuju, byl jsem jaksi mimo dění<3) Spát se šlo proto, protože se ráno jelo dom. :D Jinak by jsme tam snad seděli až do teď.
Ráno vstanu, Iva si na sebe kydne trochu salátu. (už sem si na ňu zvykl, je to u ní normální)
Zas bude nadávat, že to nebylo ve středu ráno. Pokydala se asi třikrát a ještě k tomu pokydala aji mě. No a tak jsme ve středu vstali, nachystali si jídlo, udělali pití, uklidili jsme a pokecali jsme naposled s panem Šmeralem. Dal jsem si do kola novou podložku, aby mi nevypadávaly šlapátka a jeli jsme směr Nové Mlýny, Popice a další zapadákovy.
Jelo se nádherně, u Nových Mlýnů jsme dali neplánovanou sváču, protože Bára píchla dušu. Takže jí Mirek opravil kolo a frčelo se dál. Než přijel vlak, tak jsme si dali kokino. Zachvilku už jel vlak a tak jsme do něj nalezli. Po dlouhé cestě jsme dorazili do Skalice a každý už se těšil domů. Dorazili jsme do Kenic, udělali jsme dětem pápá a odjeli jsme domů.
A to je vlastně konec. Ještě bych chtěl poděkovat Mirkovi, že tohle pro nás dělá a že to je určitě strašně namáhavé na plánování, hlídání nás atd. Díky moc Mirku.
Mějte se a smějte se. ;)
Na červený potržený slova se koukni, je tam odkaz ;)
a kdyby jsi chtěl/a kouknout na fotky, tak není problém jsou totiž tady... čest mlaďoši ;)
Tak už se nám blíží Oleksovice 2010 ... viz <a href="http://kninice.farnost.cz" target="_blank">http://kninice.farnost.cz</a> ;-)
To bylo táák skvělý... :D Já chcu zase....
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.