a tak trochu Džem..

Klidné období?

6. 2. 2009 22:21
Rubrika: Akce | Štítky: knínicky sboreček

Pořád se něco děje....

 

Nějak mně dochází inspirace na psaní nebo spíš není čas, omlouvám se za to, že je to tady tak prázdné. Možná je to také tím, že to tady v poslední době nikdo nečetl. Určitě jste zaregistrovali, že byly vánoce, Silvestr a spousta jiných akcí, které skončily dobře.

 

Silvestr 2009

Byl krásný mrazivý prosincový den, přesně 31.12. 2008 a my děcka z Kenické farnosti jsme se chystali na chatu do Drnovic oslavit Silvestr. Ráno jsme sbalili poslední věci a mohli jsme vyrazit. Asi kolem jedné  jsme stepovali na autobusové zastávce a čekali, než pojede náš vyvolený autobus. A nakonec jsme se dočkali. Autobus přijel přesně. Nalezli jsme do autobusu, pozdravili se s Šebetovákama a mohli jet dál, ale co to? Jeden člen naší výpravy chyběl. Byl to Axíček! Tak jsme se ptali, co s ním je? No a Martin nám povyprávěl krásnou historku. Takže to bylo tak: Axik měl zase dobrou náladu a jak to v rodinách se samýma klukama bývá, tak se pošťuchoval se svým bratrem Pavlem.  Pavel ho nakonec zamkl v pokoji. Jelikož potom nikdo nebyl doma a Axik nemohl vylézt, tak nestihl autobus. My jsme mu nejprve nechtěli věřit, ale když mu potom Martin volal tak jsme uvěřili. No a tak jsme jeli bez Axíčka. Mezi tím jsme dojeli do Boskovic. V Boskovicích jsme zjistili, že už jsou zavřené všechny obchody a my jsme v tom případě bez jídla. No tak ale co se dalo dělat měli jsme zásoby z domu a to nám nakonec zdárně stačilo. Šli jsme tedy čekat na autobus, který nás měl odvést do Drnovic. Toho jsme se naštěstí taky dočkali. Jeli jsme a jeli, až jsme tam dojeli. Vystoupili jsme, ale co te nikdo to tam neznal. Někdo z nás zavelel , že se prý budeme řídit podle našich smyslů. No a kupodivu jsme se podle nich řídili dobře. Asi po půl hodince jsme došli k nádhernému srubu jménem Libušín. Jenom jsme museli počkat na jeho majitele, aby nám zapůjčil klíče a řekl co a jak. Opět jsme tam čekali asi další půl hodiny. A opět jsme se dočkali majitel přijel a dovezl nám plnou bečku pitné vody. Prý, abychom neumřeli žízní (netekla tam totiž pitná voda). Půjčil nám klíče a odjel, my jsme se ubytovali prohlédli si chatu zatopili, protože tam bylo 0 stupňů celsia. Potom tam přijeli Mirek s Peťou a se zamčeným Axičkem a dovezli nám také všechny naše batohy a zásoby z domova. Mohli jsme tedy začít dělat hostinu na večer. Namazali jsme veky, jednohubky, nakrájeli buchty, a taky výbornou pizzu. No a potom jsme už jen jedli a pili a zase jedli a zpívali a hráli na kytaru a hráli hry a prostě jsme se jenom tak flákali. O půlnoci jsme si připili a hurá na ohňostroj. Vašek nám taky udělal jeden soukromý a  krásný ohňostroj. My si vylezli na balkon srubu a koukali.Byl tam krásný výhled. Potom jsme si už jen vyčistili zuby a hajdy do postele, abychom další den nezaspali na mši. Naštěstí ani jeden z nás nezaspal a my se mohli vydat na dlouhou cestu ke kostelu. Kostel se nám mooooc líbil. Užili jsme si novoroční mši a nakonec si zazpívali českou státní hymnu. Cestou z kostela jsme se sklouzli na zamrzlém rybníce a potom už jsme utíkali chystat oběd. Byly výborné kuřecí přírodní řízky s bramborami a za to všechno děkujeme naši kuchařince Petrušce. Po obědě jsme sklidili a vydali se na dlouho procházku do neznáma. Šli jsme lesem, polem, po silnici až jsme došli do vedlejší vesnice do Lysic. Naštěstí jsme také našli cestu zpět k naší chatě a tam jsme si dali výborný medovník od Barušky. Mňam. K večeru jsme si zahráli  Člověče nezlob se, které nám trvalo asi 2 hodiny a byla to docela sranda, jsme už z toho potom i blbli. Také jsme si zkoušeli náš country tanec na  farní ples. No dělali jsme tam spoustu věcí. Tento den jsme měli na večeři co dům(chata)dal(a)  a potom jsme opět zpívali hráli a šli na kutě. Ráno nám odjeli Peťa s Mirkem (Mirek musel jet pracovat). A tak jsme to tam museli dávat do kupy sami. Nakonec jsme to zvládli na jedničku. A tak jsme mohli jet s čistým svědomím domů. Už se těšíme zase na další SILVESTR……………………..

 

 

3. Farní ples

Tento rok se u nás v Šebetově konal už 3. Farní ples. Měli jsme na starost zařídit předtančení. Už ho děláme druhým rokem, takže v tom máme nějakou praxi. Tento rok jsme si vybrali pohádkové bytosti a také jsme tancovali Country tance. Naše maminka trošku vyhrožovala, že na nás za pár let spadne celé pořádání plesu, tak ať se snažíme a makáme. Zařizovalo se úplně všechno až se nám z toho motala někdy i hlava. Pořád jsme byli v jednom kole, pondělí-zkouška, úterý-zkouška a tak to šlo celý týden. Myslíte si, že nám zbylo hodně sil na samotný ples? Zbylo. Těšil jsem se na něj, jako dítě na dudlík. Je to skvělá příležitost, jak dát všechny farníky dohromady. Byl to nejkrásnější ples roku, možná byl nejkrásnější také tím, že jsem byl letos jen na dvou. Ten První byl v Boskovicích a byl také farní ale vím, že nebyl tak dobrý jak ten náš, protože doma je nejlépe. Holky byly po dlouhé době zase oblečené, načesané, prostě nádherné a všechno klapalo. Měli jsme jen trochu trému z toho našeho předtančení ale nakonec to vše dobře dopadlo. Už se těším, jak jednoho krásného dne řeknu dětem, že jsem na plesu protancoval dvoje střevíce. Lidí přišlo docela dost, takže i vy můžete příští rok dorazit. Budeme rádi.  Málo fotek tady.. :D

 

Bouračka

Ano i tohle téma mě tak zaujalo, abych vám o něm něco málo napsal. Je to jen pár dní, bylo to právě v sobotu po plese a my (kousek Knínickýho sborečku) jsme vyrazili na zkoušku do Knínického kostela. Ten den začal trošku víc padat sníh a ten zůstával na silnici a silničáři ho jaksi neodrhnuli. Kamarádka se pro nás stavila a frčeli, měli jsme menší skluz (jako obvykle naše akademická 15 minutovka :D) a tak jsme jeli po zasněžené silnici. Dorazili jsme na začátek Knínic, jeli Jsme asi 50 km/h a v zatáčce jsme dostali smyk. Kamarádka to bohužel nevytočila a tak jsme skončili v elektrickým sloupě. Vyletěli na nás dokonce i airbagy. Strašně rychle se to semlelo. Tak rychle z auta sem snad ještě nikdy nevylezl, jako v té chvilce. Nic vážného se nám nestalo. Martina si akorát zlomila nos, snad to bude v pohodě ;) Auto je na maděru ale o auto v té chvilce ani tak nešlo. Po dlouhé době se mi chtělo brečet... ale ustál jsem to..

 

Tyto dny mi daly spoustu nových zážitků a já jsem rád, že se o ně s vámi můžu podělit. Vím, že se nestávají jen věci dobré, stávají se i věci špatné ale ty dny, které jsou krásné, převyšují ty, které se nepovedly. :) Hlavní je to, že se máme pořád všichni stejně rádi, někteří se mají možná i víc rádi..... :D ČAU

 

mějte se.. chyby opravíme.. :D postupně..fotky z plesu a silvestr

Zobrazeno 1916×

Komentáře

Lucynka

Návrh: cyklus na pokračování v učení tanců..letos country příště třeba polku...to bych fakt uvítala, co se nepoužívá-zapomíná.

Džem

není problém, máme na to s ivuš školu.. :D

Zobrazit 8 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková