Oleksovice 08

Oleksovice

(ó lek sovice)

Bylo zrovna pondělí 25.8.2008 a děcka z Knínické a Cetkovské farnosti se vydali na dlouho očekávaný cyklovýlet do Oleksovic. Vyjeli jsme od 7:40 – to vyjeli Cetkováci a Kníničáci vyjeli v 8:10. Do Skalice jsme dojeli téměř všichni v pořádku, teda až na Martina tomu se před Vážanama urvalo šlapátko, a tak pro něj musela přijet záchranná četa v našem případě jeho táta s bratrem Níjem. Naštěstí dojeli včas na nádraží a Džem vlak stihl.

Ještě než vlak přijel tak jsme se rozdělili do skupinek po čtveřicích a rozmístili se podél vlaku. Nastoupili jsme a potom uháněli do Brna a z Brna do Vranovic. Ve Vranovcích jsme vystoupili a konečně jeli na koleJjeli jsme dlouho předlouho, přes pole, louky, vesnice, města, polňačkou, silnicí,  kolem rybníků, nádrží, lesem, snad úplně všude. Dojeli, jsme asi 5km před Oleksovice, ale tam jsme se zdrželi asi půl hodiny, protože Dušanovi, praskla duše. No, i to se stává. Dušan se ale potom ulil a až do Oleksovic se vezl. Přijel pro něj totiž pan Haupt s panem Šméralem. Po této dlouhodobé přestávce jsme se vydali dál. Z Čejkovic, jsme jeli po Polňačce, pak přes státní a hurá do Oleksovic. V Oleksovicích jsme se přivítali ještě jednou s panem Šméralem, paní Šméralovou, Arnoštem, Bertíkem, ale také s návštěvou, která nám přivezla batohy.

Byli to Hauptovi, Jedličkovi a Muchovi i s klukama. Potom jsme znavení usedli, někteří z nás nachystaly svačinu, odpočívali, povídali si. Takto lenošit jsme vydrželi až do večera. To jsme vzali kytaru, párky a opékače a šli na dvůr opékat. Přidali se k nám i pan a paní Šméralovi, a tak jsme společně zpívali, jedli a prožili krásný večer. Večer jsme se pomodlili večerní chvály a šli do hajan. Další den jsme vstali a hned šli kopat díru pro potrubí na dešťovou vodu. Většinu vykopal bagr, který si pan Smétal objednal, ale zbytek jsme museli dodělat my. A tak jsme se chopili lopat a kopali a kopali. Jak jsme tak kopali tak jsme nalézali různé poklady např. dva sklepy. Holky, také chystali oběd, tentokrát to byla zeleninová polévka a rizoto. A tak v poledně kluci dostali propustku a šli se naobědvat. V kopání jsme pokračovali i po obědě téměř až do večera. někteří z nás neměli co dělat, a tak se šli trochu odreagovat na hřiště. Hráli fotbal, vozili se na kolotoči, házeli si, a dělali výmyky a kotrmelce na hrazdě. ;)

Všichni jsme se tam vyblbli a pak jsme se šli koukat na film, na Letopisy z Narnie, na první díl. Potom jsme se navečeřeli a šli do hajan. Ráno jsme vstali, pomodlili se ranní chvály nasnídali a šli zase pracovat. Pracovali jsme celý dopoledne. Tentokrát Mirek s panem Václavem našli lebku koně. A tak jsme přemýšleli, kdo ho tam asi mohl zakopat a proč a vyšli nám velice zajímavý příběhy. Naobědvali jsme se a na odpoledne nám pan Šméral slíbil, že pojedeme do Lechovic do vinného sklepa a tak jsme vyrazili.

 V Lechovicích si někteří koupili vínečko, dali jsme si Kofolu a jeli kolem kostela nazpět. Večer jsme prožili s panem Šméralem krásnou adoraci. Na kterou budeme dlouho vzpomínat jak my i pan Šméral. Před spaním jsme se ještě koukali na film o páteru Piovi. A u toho někteří usínali. Ráno jsme opět pracovali a odpoledne jsme jeli do Horních Dunajovic na přehradu. Tam jsme se všichni po dlouhé cestě ochladili, zaplavili jsme si, zařádili jsme si a mohli jet zase nazpět. Večer jsme měli s panem Šméralem domluvenou soukromou mši, která se velice vydařila. A najednou byl večer. Na večeři jsme si opekli párek a poté jsme seděli a povídali o všem možném. Poté jsme všichni zalehli a spali a spali. Ráno jsme nachystali svačiny, uklidili a jeli směrem k domovům. Jeli jsme tou stejnou cestou, ale tentokrát jsme nastupovali v Popovicích. Pak jsme jeli a jeli až jsme dojeli do Knínic. Akorát Jáchym přeletěl přes řídítka. Nikomu se naštěstí nic vážného nestalo. A tak můžem říct.. Za rok zase ;)

 Potrubí (tichá pošta)

Napsal to Mončičáček a fotky daroval Mirek ;) 

 Zbytek fotek na MirekH jako obvykle..